ZPĚT NA ÚVOD



HISTORIE ŽELEZNICE
První "koňku" postavil v roce 1824 profesor Gerstner z Prahy, když dostal císařské povolení na zbudování "dřewěne a železne sylnice". Postavil tedy koňku z Českých Budějovic do Lince a vozil po ní sůl ze solných dolů.


O PARNÍ LOKOMOTIVĚ
zajímavé povídání o vývoji parní lokomotivy


DALŠÍ O STROJÍCH NA LOKÁLCE

kAFEMLEJNEK V lOCHOVICÍCH
Parní lokomotiva řady 310

Lokomotiva řady 324 ve Všeradicích
Parní lokomotiva řada 324

422 vyjíždí z Lochovic
Parní lokomotiva řady 422

Velký bejček
Parní lokomotiva řady 423

Všudybylka
Parní lokomotiva řady 354

"VŠE" O PARNÍCH LOKOMOTIVÁCH
Parní stroj s kotlem, uložený na kolech, umožnil vznik nového stroje v dopravě - parní lokomotivy. Tato lokomotiva prošla dlouhým, více než stoletým technickým vývojem a postupně se stala dokonalým a spolehlivým strojem v železničním provozu. Pozoruhodné bylo,že principy základních prvků byly natolik úspěšně vyřešeny, že se na lokomotivách používají dodnes.


MOTOROVÉ VOZY

Motorový věžák M120
Motorový "věžák" M120

M131 v Litni
Hurvínek "Splašená bedna" M131

Skleník M152

 

 

Oslav 100 let místní trati Zadní Třebaň - Lochovice se zúčastnili a ruku k dílu přiložili:

Naše noviny - nezávislý poberounský občasník

Klub českých turistů, Zadní Třebaň

poberounská hudební skupina, společně s tanečním souborem PRASKAVEC

slavnou tradici mají z Leče vodníci

připravilo video- kazetu s průběhem oslav

SAXI - společnost vydávající knihu k výročí místní dráhy - "třebaňky"

spolek dobrovolných hasičů z Osova

pořadatel jízdy historického vlaku

provozovatel místní dráhy

 

 

   

 

STROJE NA "LOKÁLCE"

310 - Kafemlejnek (Nazdárek)
V době zahájení provozu kralovala trati parní lokomotiva zvaná Kafemlejnek nebo také Nazdárek. Představovala typickou lokomotivu pro místní dráhy, vyráběnou ve Vídeňském Novém Městě, ve Floridsdorfu v Linci a také v Praze Libni. První stroj vyrobený na našem území byl slavnostně vyzdoben a nesl tabulku s pořadovým číslem 1 a nápisem "Na zdar!", proto se jí začalo říkat také "Nazdárek". Nově vzniklé ČSD přeznačily všech 133 strojů z původní rakouské řady 97 na řadu 310.0., proto se jim říkalo i "Třistadesítky".
Jejich charakteristickým znakem byl baňatý komín, který mírnil úlet jisker, takže nebyly svému okolí tolik nebezpečné. Maximální rychlost byla 40 Km/h. Lokomotivy se na místních drahách velmi osvědčily, a to i na kopcovitých tratích. O jejich kvalitě svědčí téměř 70 let jejich provozu, poslední dokončila provoz v roce 1968 na posunu v lokomotivním depu v Bratislavě hl.n.

Původní lokomotivy pro místní trať, "liteňku" dodal výrobce již v březnu roku 1901. Trať však měla být dokončena až koncem léta. Proto pronajali koncesionáři obě lokomotivy na jinou trať. Vznikla tak paradoxní situace, že v srpnu zahajovala provoz cizí, vypůjčená lokomotiva.

Kafemlejnky Nazdárky byly ve 20tých letech nahrazeny výkonějšími lokomotivami 324.

Další střídání proběhlo ve 2.polovině 30tých let, kdy byly na trať nasazeny lokomotivy 422. Tyto lokomotivy byly přezdívány "Malý bejček".


Motorový vůz M120
MOtorový věžák M120Kopřivnická vozovka přichází v roce 1926 s originálním řešením - stanoviště vysouvá nad střechu uprostřed vozidla - vzniká tzv. věžové stanoviště. V roce 1930, na základě objednávky Ministerstva železnic staví Kopřivnice prototypy nového motorového vozu M120.401 a M120.402, který nakonec dosáhl počtu 89 vyrobených kusů.. Strojvedoucí jednoduchost řešení oceňovali a motorové vozy byly v provozu oblíbené. Po druhé světové válce a nástupu motorizace v podobě masové produkce M131.1 byly tyto zajímavé motorové vozy odstavovány mimo provoz, doba chtěla jednotnost jakákoliv vyjímečnost byla na škodu i za cenu nové výroby.


M131 - Hurvínek

Poštovní vůzOd roku 1948 začaly ČSD nasazovat do provozu vynikající motorové vozy řady M131. Vozy vyráběly závody Tatra Kopřivnice a Tatra Studénka. Tyto vozy patřily dlouhou dobu ke klasickému obrazu "liteňky".

 

 


Dnešní lokomotiva - motorový vlak - 810 PŘEZDÍVKY: Akvárko, skleník - spousta oken Lokálbus - podle nasazování na lokálních tratích Spocený Plech - spousta oken a špatné větrání způsobuje pocení


Zpracováno dle knihy nakladatelství SAXI, vydané u příležitosti 100 let provozu místní trati Zadní Třebaň - Lochovice, neboli "liteňky".
Tuto knihu lze získat na adrese :
SAXI, Na Rymáni 13, Praha 5,
tel: 02/579 10 663,
saxi-doprava@seznam.cz

 

 

 

 


 

 

   

 

Tyto stránky obsahují textové a obrazové materiály týkající se místní dráhy Zadní Třebaň-Lochovice.

Je zde v kostce zachycena historie "lokálky", zvané "liteňka",i oslavy 100 let provozu, ketré proběhly 1.září LP 2001 za celodenního vydatného deště. Ani ten však většinu nadšenců neodradil a oslavy byly důstojně nadšené.

Historie trati podbrdské...
Oblast od Zadní Třebaně k Lochovicům se ve druhé polovině minulého století vyznačovala vyspělým zemědělstvím, zvláště řepařstvím.

Stroje místní dráhy...
310 - Kafemlejnek (Nazdárek) V době zahájení provozu kralovala trati parní lokomotiva zvaná Kafemlejnek nebo také Nazdárek.

Trať "lokálky"...
jak vypadala trať v době zahájení provozu

Vzpomínky z "lokálky"...
…a ten vláček přivezl mého tatínka z války. Já byl tenkrát malý kluk a hrál jsem si na písku před vrátky a když odjela mašina, tak za chvilku koukám, jak ulicí jde voják, v šedivém kabátu a vojenské čepici a s batohem.

Oslavy...
Desítky lidí nervózně přešlapují před nádražím v Zadní Třebani na Berounsku. Vytrvalý dešť bubnuje do jejich deštníků. Po chvíli se v zatáčce ozve houkání a do stanice se valí zahalena v kouři parní lokomotiva.

Obce kolem trati...
pár slov o obcích kolem místní trati

Mocnářství...
jeho apoštolské Veličenstvo a c.a k. mocnářství

VELKÁ přehršel fotografií z oslav 100 let provozu lokálky

Videonahrávky

příjezd lokálky (3.45 MB)
příjezd Františka Josefa I. (2.5 MB)
zdravice vodníků (2.3 MB)


Tato stránka je součástí prezentace
OÚ Zadní Třebaň

a nezávislého občasníku
Naše noviny.

Copyright: OÚ Zadní Třebaň
(c) 2002,
Design: Josef Kozák
(c) 2002,
Program: Jiří Chomát
(c) 2002

Další informace naleznete na internetových stránkách obce
Zadní Třebaň